Page 7 - a
P. 7






Jiný posvátný háj v Praze byl na Hradčanech, kde měl božnici bůh
Svantovit, kterou zrušil sv. Václav, založiv na jejím místě kostel svatého

Víta. Též na pravém břehu vltavském, na Vítkově (nynějším Žižkově),
měl Svantovit božnici. (14)

Kromě těchto hlavních božnic pražských byly v Čechách a na Moravě

menší božnice. Tak Svantovit uctíván byl na Řípu u Roudnice nad
Labem, kde r. 1136 postaven kostelík; (15) jiné sídlo měl na Blaníku a j.

Na Moravě uctíván byl Perun v Brně, kde měl posvátný háj nepochybné

na vršku nad nynějším městem; (16) Svantovit měl háj na Velehradě,
kde zrušili jeho uctívání Cyril a Metoděj. (17) Také četným jiným

božstvům stavěny leckde svatyně. (18)
Staří Čechové neuctívali však božstev jenom v božnicích; postupem

doby rozšířilo se po celé zemi množství bájeslovných zkazek, jež

vztahovaly se k horám, lesům, vodám a j.,(19) které považovány
obecným lidem za posvátné, jelikož byly posvěceny božskou

přítomností a vlivem. V tato místa zavítal pohanský Čech, obyčejně za

svítání nebo z večera, přinášeje bohům v oběť pokrmy a šeptaje zbožné
prosby nebo díkůvzdání. I v domácnostech chovány sošky bůžků, jež

stavěny pravidelně poblíže dveří a jimž příchozí i odcházející se klaněli.

Tyto domácí bůžky (dědky) brali staří Čechové i na cesty s sebou, aby
jich chránili od nebezpečenství. Též oheň a některá zvířata považována

byla za posvátná. (20)

S tímto vzrůstajícím kultem uctívání božstev jak u Slovanů vůbec, tak
u Čechů zvláště, rostly moc a význam organisace kněží, která

duchovním ovládáním lidu stala se nejdůležitější složkou veškeré
veřejné moci v národě vedle demokratičkého principu otcovství,


(14) Srovnej: V. Krolmus: Příchod Slova Páně. str. 148: Frt. Ruth: Kronik* Kr. Prahy, str. 1166.
(15) Srovnej: V. Krolmus: Příchod Slova Páně, str. 149.
(16) Srovnej:: Středovský, Sacr. mor. hist. (1710) c. 5. p. 30; Růžička: Slovanské bájesloví, str, 19;
Westphal a i.
(17) Srovnej: V. Krolmus: Příchod Slova Páně, str. 146: též Růžička: Slovanské bájesloví, str. 50.
(18) O ostatních božstvech slovanských, u nás uctívaných, se zde ne-rozepisuji, poukazuje v tom
směru na spisy J. Máchala: Nákres slovanského bájesloví (Praha 1891). Bájesloví slovanské. Svět.
knih. č. 566—567, (Praha 1907); J. Růžička: Slovanské bájesloví (1907). L. Leger: La my-thologie
slavě (Paříž 1901) a č. j.
(19) Dosud vypravují n*še pověsti o vílách, rusalkách, vodnících, větrnicích a j.
(20) Srovnej: Růžička: Slovanské bájesloví; L. Léger: La mythologie slavě a i.

   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12