Page 6 - a
P. 6






Východní Slované měli největší božnici a věštírnu v Kyjevě,
zasvěcenou Perunovi; jeho poprsí prý bylo dřevěné, hlava stříbrná se

zlatým vousem a nohy železné. V ruce držel hromový kámen. Podobná
božnice Perunova stávala dle dějepisce Nestora v Novgorodě na hradišti

zvaném dosud Peryň. (8) Také zde socha boha držela kámen, v jehož

vyhloubenině planul oheň. Jestliže oheň ten nedbalostí žreců k této
povinnosti určených uhasl, bývali tito bez milosti potrestám smrtí. (9)

Tyto božnice, obyčejně ze dřeva stavěné, dělívaly se ve dvě, ve

vnějšek čili předsíň a ve vnitřek čili svatyni. Stěny předsíně byly zdobeny
umělými řezbami nebo malbami; svatyně spočívala na sloupech a

obestřena byla těžkými oponami. V jejím středu stávala socha budto
dřevěná nebo kovová, jiné menší sošky bohů rozestaveny byly po

stranách. Kromě různého nářadí, sloužícího obětním potřebám, byly v

těchto božnicích uloženy i válečné kořisti, které vítězi obětovali bohům.
Do svatyně byl vyhrazen vstup toliko kněžím a i ti směli tak učiniti jen s

velikou uctivostí. V předsíni byly vystaveny četné dary a obětiny, které

přinášel lid bohu. Kolem božnice býval posvátný háj. (10)
Čím byla Arkoina a Retra severním Slovanům, Kyjev a Novgorod

východním Slovanům, tím byla Praha Čechům: hlavním sídlem

náboženským s božnicemi, věštírnami a kněžstvem. Tyto božnice byly
většinou umístěny v hájích, bohu zasvěcených, kde také scházely se

rady a konaly se soudy.

Takový háj, zasvěcený bohu Perunovi, (11) stával v Praze
pravděpodobně za Vyšehradem na východ k hoře Bohdalci. (12) Také

na levém břehu vltavském, na Petříně, kde nyní stojí kostelík sv.
Vavřince, měl dle Hájka Perun zasvěcený háj, v něm božnici a starý

posvátný strom, před kterým hořel věčný oheň a kam okolní lid přinášel

oběti. (13)
(8) O této božnici zmiňuje se íiosius v Kronice moskevské, přeložené z latinského spisu AI.
Guaímina, při popisu Novgorodu. Na jeiím místě zbudován později perunský klášter (Perunski
monastýr), po téže modle nazvaný.
(9) Zib. v Slov. sbor. VI. 312.
(10) Srovnej: Růžička: Slovanské bájesloví a i.
(11) Srovnej výklad Perun. ind. Puran — dara (Indra): Kollár: Sláva Bohyně a původ jména Slávův
čili Slavjanův. 1839, str. 357.
(12) Srovnej: V. Krolmus: Příchod Slova Páně od Východu na Západ (1853), str. 124. Srovnej i
Cupr: Náboženství dílo lidské, str. 10 a j.
(13) Srovnej: V. Krolmus: Příchod Slova Páně, str. 128. Kosmas píše Petrun, dle jiných původně
Peřin, že tu byl ctěn Perun. Srovnej: Ruth: Kronika Kr. Prahy, str. 1113.
   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11