Page 15 - a
P. 15






Také učení valdenské, hlásající původní křesťanskou čistotu a
chudobu, rozšířilo se záhy ze sousedních zemí do Čech. Pronikajíc k nám

podle všeho z Rakous, ujalo se nejdříve v jižních Cechách a vyvolalo zde
hnutí, jež se ohlašuje v těch místech (kol Ostí n. Lab., Kozího Hrádku) již

před válkami husitskými. V XV. století sledují Valdenští se sympatií hnutí

hu-sitské, jež všemožně podporují (16) a některé jejich názory našly
zastánce i v Petru Chelčickém. Hned na počátku válek husitských hájí

týž proti mistru Jakoubkovi valdenské zásady o naprosté zápovědi

prolévání krve. Proto také lze nalézti stopy účasti a vlivu Valdenských
při počátcích Českobratrské Jednoty, ale tato vyvíjí se značně výše než

jejich učení, takže Valdenští v Čechách vstupují do ní hned po jejím
založení. (17)

Tyto her etické živly, uchýlivší se k nám z ciziny před

pronásledováním, nacházely v českých zemích útulek a podporu lidu,
jenž v nich viděl dočasnou posilu a povzbuzování ve svém tradičním

odporu k římsko-katolické církvi.

Samostatnou a ryze českého původu je však družina českých lidí, jež
potají skupila se v druhé polovici XIV. století kolem Jana Milice (r. 1374),

pražského kněze a askety, jenž hlavně českými kázáními snažil se o

polepšení lidu a nápravu v řeholních řádech, věnuje se výhradně péči o
chudé a kajíoníiky a sám oddávaje se největší chudobě a všem ctnostem

křesťanským. Ekstaticky kázal o příchodu Antikristově a napsal též

»knížku o Antikristovi«, v níž líčí neplechy katolického kněžstva a volá
po nápravě všeobecným sněmem církevním. Jsa pronásledován

katolickým klerem a několikrát uvězněn, odebral se r. 1374 do
Avignonu, aby se očistil u papeže z obžalob a tam také zemřel. Žáky

Milíčovými byli Matěj z Janova (1350 až 1394), jenž kladl hlavně váhu na

studium bible a hlásal po-třebu nápravy církevních poměrů, český
spisovatel Tomáš ze Štítného (1325—1404), jenž snažil se uvésti v

soulad svobodu
(16) Schuster ve své knize Tajné společnosti, svazy a řády (Lipsko 1906), uvádí, že v Cechách již
ode dávna existovaly tajné obce Valden-ských, jež byly v určité spojitosti s husitskou reformdcí a
revolucí (sv. I., str. 531.)
(17) Ku konci XIV. století uvádí se v Cechách sekta Adamitů, jež za Václava IV. konala schůzky ve
Chvoinově. R. 1418 jakýsi Rohan, jméno své v Adam změniv, zřídil v jihovýchodních Čechách
novou sektu, Rohané neb Adamité zvanou. R. 1420 vyskytují se tito mezi Tábory; byvše od nich
vypuzeni, odebrali se do Přibenic n. Lužnicí. Tam žili nevá-zaně, chodíce nazí a majíce veškeren
majetek společný. R. 1421 pronásledoval Adamity Žižka a jiní, a mnoho jich zahubili.
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20